Miloš Zeman is ready for your opinion, support and vote. Vote online NOW!
|
SPOZ |
||||||
![]() |
Miloš Zeman - forČeský politik, ekonom a prognostik - 3. prezident České republiky. / Czech politician, economist and forecaster - the third President of the Czech Republic.
|
![]() |
Miloš Zeman - againstKlikněte, jestliže Miloše Zemana nepodporujete. Řekněte proč. / Click, if you do not support Miloš Zeman. Say why.
|
|||
|
||||||
![]()
|
||||||||
|
>
Miloš Zeman
>
Biography |
CZE: Ing. Miloš Zeman, CSc., (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom, prognostik a prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu 8. března 2013.
V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické. V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. Have you voted for or against Miloš Zeman ? „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou.
Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky. V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.
V přímé volbě v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se ziskem 54,80 % platných hlasů. Stal se zároveň historicky prvním českým prezidentem zvoleným přímou volbou.
Činnost před rokem 1989
Vystudoval střední ekonomickou školu a Vysokou školu ekonomickou v Praze roku 1969 (řádné studium mu zpočátku nebylo z politických důvodů umožněno). Has changed the detail your opinion on Miloš Zeman ? Získal vědeckou hodnost kandidáta ekonomických věd (CSc.). Během Pražského jara (1968) vstoupil do KSČ, ze které byl vyloučen v roce 1970. Pak pracoval jako prognostik v několika organizacích, ze kterých byl buď vyloučen, nebo byly celé organizace rozpuštěny.
V srpnu 1989 vyšel jeho článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, ve kterém na základě vědeckých poznatků kritizoval tehdejší režim. Tento článek byl tehdy nejotevřenějším „oficiálně“ vydaným projevem proti politice komunistické strany. Jeho účinek ještě umocnily provokativní kresby ilustrátora Pavla Matušky.
Ukázka z úvodu článku:
…s probíhající přestavbou dostává u nás skutečně prognostika poprvé normální podmínky pro svou existenci. Have you read details about Stanislav Grospič ? Mizí nadšené chvalozpěvy na světlou budoucnost, která nám bude darována díky moudrému a neomylnému vedení. Začíná střízlivý rozbor budoucích příležitostí a rizik, při kterém často s hrůzou zjišťujeme, že nejvýraznější rizika mohou vzniknout jako důsledek nekvalifikovaných (ať již uskutečněných nebo projektovaných) rozhodnutí tohoto vedení.
Za tento článek byl propuštěn z tehdejšího zaměstnání v Agrodatu.
Sametová revoluce
Během sametové revoluce se aktivně zapojil do činnosti Občanského fóra (jeho krátký projev na Letenské pláni 25. listopadu 1989, kde srovnával naši životní úroveň např. s africkými státy, měl u účastníků obrovský ohlas).
Činnost od roku 1989
V roce 1990 byl za Občanské fórum kooptován a později ve volbách zvolen do Sněmovny národů Federálního shromáždění, kde působil ve funkci předsedy rozpočtového výboru. Současně v letech 1990–1993 pracoval jako vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV.
Již tehdy spolupracoval s nynější Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD). Can Miloš Zeman have an influence on Stanislav Grospič ? Vstoupil do ní v roce 1992, v témže roce se stal předsedou její pražské stranické organizace a o rok později celé strany. Ve funkci předsedy ČSSD působil až do roku 2001 a z jednoho z mnoha politických subjektů udělal během několika let nejprve nejsilnější opoziční a nakonec i vítěznou stranu voleb.
V roce 1992 byl Miloš Zeman opětovně zvolen do Federálního shromáždění, ale vzhledem k následnému rozdělení Československa mu mandát v témže roce zanikl.
Předseda poslanecké sněmovny
Poslancem se znovu stal až po volbách do české Poslanecké sněmovny v roce 1996, kdy ČSSD pod jeho vedením dosáhla historického úspěchu, který znemožnil tehdejšímu předsedovi Občanské demokratické strany (ODS) Václavu Klausovi sestavit většinovou vládu. Za toleranci menšinové vládě získal Miloš Zeman křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, které zaujímal až do předčasných voleb v roce 1998.
Předseda vlády
22. července 1998 se po vítězných volbách stal českým premiérem, kterým byl po celé volební období až do 12. července 2002. Did you know that Miloš Zeman is popular at 57% of voters?? Jeho jednobarevná menšinová vláda byla tolerována ze strany ODS na základě tzv. opoziční smlouvy.
Miloš Zeman již v průběhu funkčního období oznámil, že v roce 2001 nebude obhajovat pozici předsedy ČSSD, a toto místo přenechal Vladimíru Špidlovi, který po dalších vítězných volbách ČSSD převzal po Miloši Zemanovi i funkci premiéra. Ten se stáhl do politického ústraní a tvrdil, že politiku nadobro opouští, ačkoliv médii i částí politické scény byl předpovídán jeho budoucí návrat.
Návraty do politiky
O ten se pokusil, neboť na základě vítězství ve vnitrostranickém referendu v roce 2003 kandidoval na funkci prezidenta. Vypadl však již v prvním kole, kdy v tajné volbě prohrál v souboji s bývalým předsedou ODS Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou. Překvapivě nízký počet hlasů dokazoval, že ho nevolili ani někteří zástupci ČSSD, což se všeobecně klade za vinu vnitrostranickému útoku ze strany tehdejšího místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse.
Po tomto fiasku se stáhl a politické dění již pouze příležitostně glosoval. Přesto nadále ovlivňoval politickou scénu zejména prostřednictvím svých stále četných příznivců v ČSSD, např. Zdeňka Škromacha. Ostře kritizoval působení jak Vladimíra Špidly (ačkoliv jej původně doporučil jako svého následovníka), tak jeho nástupce Stanislava Grosse, kterého považoval za hlavního viníka svého neúspěchu při prezidentské kandidatuře.
Smír uzavřel až s dalším předsedou ČSSD, Jiřím Paroubkem, a to přesto, že právě Paroubek v minulosti dlouhodobě patřil mezi Zemanovy ostré názorové oponenty. Vztahy mezi ním a Paroubkem však výrazně ochladly po volbách v roce 2006, kdy se Zeman s Paroubkem zásadně rozešli v názorech na nejvhodnější strategii povolebního vyjednávání, zkomplikovaného patovou situací v Poslanecké sněmovně.
Spory Miloše Zemana s Jiřím Paroubkem se vyhrotily v únoru 2007, kdy Paroubek Zemana obvinil, že v roce 1997 uzavřel nevýhodnou mandátní smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem. Předmětem smlouvy bylo zastupování ČSSD ve sporu s Ministerstvem financí o vlastnictví Lidového domu, sídla ČSSD. Altner spor sice v roce 2000 vyhrál, ale později tvrdil, že mu ČSSD neuhradila odměnu sjednanou ve smlouvě. Úroky z údajně nezaplacené odměny mezitím narostly natolik, že svou výší začaly ohrožovat existenci ČSSD jako takové, neboť pravomocné uznání nároku soudem by nejspíše vedlo ke konkursu a následnému pravděpodobnému zániku ČSSD. Konflikt mezi Jiřím Paroubkem a Milošem Zemanem vyvrcholil poté, co na Miloše Zemana podal v souvislosti s touto kauzou trestní oznámení Jaroslav Novák, známý pod přezdívkou Večerníček. Miloš Zeman to označil za skrytou aktivitu Jiřího Paroubka a 21. března 2007 vystoupil z ČSSD.
Dalším náznakem návratu Miloše Zemana do politiky bylo otevření pražské kanceláře jeho příznivci. Jeden z iniciátorů – Miroslav Šlouf – otevřeně řekl, že cílem této akce je, aby byl Miloš Zeman zvolen prezidentem České republiky. Jiní představitelé ČSSD to však nepovažují za reálné. Následně vedle sdružení vznikla také Strana Práv Občanů ZEMANOVCI, za kterou ohlásil kandidaturu v parlamentních volbách jako lídr v Ústeckém kraji a jejíž významným sponzorem je český zástupce ruské ropné společnosti Lukoil. Po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010, ve kterých ZEMANOVCI nepřesáhli 5 %, které jsou nutné pro vstup do poslanecké sněmovny, oznámil svou rezignaci na post předsedy strany. Do budoucna přislíbil straně svou podporu v dalších kampaních jako například ve volbách do zastupitelstev obcí 2010. Dne 13. listopadu 2010 byl zvolen čestným předsedou SPOZ.
Prezidentské volby 2013
V roce 2012 oznámil, že bude kandidovat, s podporou Strany Práv Občanů, v prezidentské volbě konané v roce 2013. Koncem června 2012 nasbíral potřebných 50 000 podpisů občanů podporujících jeho kandidaturu. Dle zákona zřídil transparentní účet u České spořitelny s číslem 2390200073/0800.viz. Avšak ten do října 2012 nezaznamenal žádné transakce, i přesto, že Zeman kampaň spustil již v srpnu 2012 a mezitím na ni vynaložil tři miliony korun. Mezi jeho hlavní donátory patřil lobbista, bývalý dlouholetý člen KSČ a soudobý předseda pražské organizace SPOZ Miroslav Šlouf a místopředseda SPOZ Martin Nejedlý, oba darovali milion korun. Milion korun také daroval podnikatel František Gajdoš, který figuroval v procesu privatizace. Za financování své kampaně byl často kritizován. 8. ledna 2013 byl vyzván, aby objasnil své financování, Zeman na svou obhajobu uvedl několik svých podporovatelů, například zmínil, že mu podnikatel Milan Šimonovský (jednatel firmy Sigma Group a.s.) daroval dva miliony korun, ale v té době na transparentním účtu tento dar zapsán nebyl. V lednu 2013 ho také pro možné porušení zákonů ve formální podobě zápisu příjmů a výdajů ve financování jeho kampaně zažaloval advokát Milan Hulík, dle jeho žaloby jde o neodkrytých šest milionů. Kritiku kvůli netransparentnosti financování sklidil i od herce Tomáše Hanáka. Jako druhé nejméně transparentní financování prezidentské kampaně, ho v lednu 2013 vyhodnotila organizace Transparency International.
V 1. kole prezidentských voleb, které se konaly v termínech 11. a 12. ledna 2013 se Miloš Zeman umístil na prvním místě s počtem 24,21 % hlasů. Do druhého kola postoupil společně s Karlem Schwarzenbergem. Miloš Zeman získal většinu hlasů v 8 ze 14 krajů – Jihomoravský, Karlovarský, Vysočina, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Ústecký a Zlínský. Ve druhém kole, které se konalo 25. a 26. ledna 2013, získal 54,8 % hlasů a stal se novým zvoleným prezidentem. Zvítězil ve všech krajích kromě hlavního města Prahy.
Zahraniční média ho po volbě označují za politika neomaleného stylu s populistickým akcentem (Le Monde, 26.1.2013), německý die Welt a rakouský Kurier za levicového populistu, podobně BBC. Po druhém kole voleb bylo k soudu podáno 109 stížností, Nejvyšší správní soud ČR konstatoval, že se Zemanova kampaň mohla jevit demagogickou a minimálně ve třech momentech protizákonnou, nicméně tyto momenty by nezvrátily výsledek voleb a proto jsou platné.
V 10 hodin a 17 minut v pátkek 8. března 2013 složil Miloš Zeman prezidentský slib a stal se tak třetím prezidentem České republiky.
Kritika
Politické působení Miloše Zemana je spojováno s řadou afér a korupčních případů. Před volbami v roce 1996 jednal tajně s podnikatelem Janem Vízkem - podrobněji Aféra Bamberg. Kritizován byl i za výběr nejbližších spolupracovníků, zejména šéfa svých poradců Miroslava Šloufa, politického představitele předlistopadového SSM i KSČ. V roce 1999 vyšlo najevo vydírání správce Štiřínského zámku jeho poradcem Jaroslavem Novotným, který po správci Václavu Hrubém požadoval vyrobení falešných důkazů na bývalého ministra zahraničí Zielence. Ve stejné době bylo zjištěno, že na zámku Štiřín bylo funkční odposlechové zařízení. V květnu 2000 bylo odhaleno, že v týmu poradců tehdejšího premiéra Miloše Zemana vznikl materiál nazvaný Olovo, který měl zdiskreditovat ministryni školství a Zemanovu stranickou kolegyni Petru Buzkovou - podrobněji Aféra Olovo.
Bylo mu často vytýkáno, že do politiky vnesl nebývalou míru hrubosti a arogance. Známé jsou zejména jeho četné urážky novinářů a politických protivníků, ale i nikdy neprokázaná obvinění z korupce např. na adresu novináře Ivana Breziny nebo bývalého ministra zahraničí Josefa Zieleniece. Za jeho působení byla v roce 1998 uzavřena Opoziční smlouva s ODS, za jejíhož trvání došlo podle dokumentárního filmu Vládneme, nerušit (natočeného dle stejnojmenné knihy Erika Taberyho) k poklesu politické kultury, zvýšení míry korupce, k výhrůžkám a pokusu o vraždu novinářky Sabiny Slonkové).
V rámci předvolební kampaně pro prezidentské volby v roce 2013 požádal, stejně jako další kandidát Jiří Dienstbier, o podporu vedení KSČM. KSČM nakonec podpořila oba kandidáty.
Negativně se vyjadřuje o islámu, který označil za anticivilizaci financovanou z prodeje ropy a drog. Odmítá rozlišovat mezi umírněnými a radikálními muslimy. Nesouhlasí se stavbou mešit na území České republiky.
Soukromý život
Narodil se 28. září 1944 v Kolíně. Jeho matka, Marie (1917–1997), byla učitelka, otec poštovní úředník. Rodiče se v jeho dvou letech rozvedli, dále vyrůstal jen s matkou a babičkou. Otec, s kterým se nestýkal, zemřel, když mu bylo třináct let.
Z prvního manželství (1971–1978) s manželkou Blankou Zemanovou, která byla jeho středoškolskou spolužákyní, má syna MUDr. Ing. Davida Zemana, Ph.D. (* 1971), který pracuje jako lékař v oborech klinické biochemie a neurologie. Podruhé se oženil v červenci 1993 se svou asistentkou Ivanou Bednarčíkovou (* 29. dubna 1965). Do manželství se 1. ledna 1994 narodila dcera Kateřina Zemanová. Se svou druhou ženou se seznámili v roce 1990, kdy ji nabídl práci asistentky. Ta kvůli tomuto zaměstnání nakonec nedostudovala romanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kterou v té době studovala. Po mateřské pracovala v několika firmách včetně Mold Vin CZ, kterou vedl Zemanův známý Zdeněk Zbytek. Také pracovala na ředitelství pražského Výstaviště či na ministerstvu kultury. Do dubna 2012 byla zaměstnána také jako kulturní referentka ve Správě Pražského hradu.
Od roku 2002 je Miloš Zeman důchodcem. Čas až do zvolení za prezidenta republiky v lednu 2013 trávil ve svém bytě v historické tvrzi v Novém Veselí (okres Žďár nad Sázavou), jejímž je spolumajitelem. Mezi jeho zájmy patří pěší a lyžařská turistika, četba nejrůznější literatury (mj. science fiction) a hra v šachy.
Osobní styl
V roce 2007 o něm režisér Robert Sedláček natočil pro Českou televizi Brno dokument Miloš Zeman – nekrolog politika a oslava Vysočiny. Řadí se k ateistům.
Je milovníkem bonmotů, které ve svém projevu často používá.
Často mu je vyčítáno, že se chová arogantně a necitlivě. On sám řekl, že je arogantní jen vůči hlupákům. V roce 2013 se dotkl feministek, když bonmotem prohlásil, že: "knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemuseli znásilňovat, nemuseli tedy vydávat energii na toto znásilňování. Zatímco my zemani jsme si svého práva, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali". To pobouřilo ženy v České ženské lobby, které tento výrok vnímaly jako zlehčování aktu znásilnění.
Během prezidentské kampaně v roce 2012 a především v lednu 2013 mu bylo vyčítáno, že ve svých výrocích často lhal či zkresloval skutečnost, a to v obecných tvrzeních i v osobních útocích na svého protikandidáta.
Občas ve svém projevu sklouzne k vulgarismům. Například v roce 2004 v rozhovoru pro Lidové noviny řekl: "A když se zeptáte Čecha, jak se má, tak i kdyby minutu před tím vyhrál milion v loterii, tak vám odpoví, že to stojí za hovno", nebo "Oni (komunisté) ale nevadili především proto, že byli natolik pitomí, že nedokázali nikoho ohrozit.". Kvůli svému slovníku si dle serveru Novinky.cz vysloužil přízvisko "vulgární premiér".
ENG: Miloš Zeman (born 28 September 1944 in Kolín) is the third President of the Czech Republic. He is the first directly elected president in Czech history. He served as the Prime Minister of the Czech Republic from 1998 to 2002. As leader of the Czech Social Democratic Party during the 1990s, he transformed it into one of the country's major parties. He was Chairman of the Chamber of Deputies, the lower house of the Czech parliament, from 1996 to 1998.
Career
Zeman was born in Kolín, his parents divorced when he was two years old and he was raised only by his mother, who was a teacher. He studied at a high school in his native town; from 1965 he continued his studies at the University of Economics in Prague, graduating in 1969.
In 1968, during the Prague Spring, he became a member of the Communist Party of Czechoslovakia, however, he was expelled in 1970, due to his disagreement with the Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia. He was dismissed from his job and spent more than a decade as an employee of the sports organization Sportpropag (1971-84). Since 1984, he worked in the company Agrodat, however, he was dismissed again in 1989, this time due to his critical article "Prognostika a přestavba" (Forecasting and Reconstruction).
In summer 1989, he appeared in the Czechoslovak Television with a critical commentary about the unsatisfactory state of the Czechoslovak economy. His speech caused a scandal and the same opinions helped him to join the leaders of the Civic Forum few months later, during the Velvet Revolution.
In April 2001, he was replaced by Vladimír Špidla as party leader. Zeman then retired and moved to live in the countryside (Vysočina Region). His nomination for Czech president failed at the 2003 presidential election (to Václav Klaus), due to party disunity. Zeman became an outspoken critic of his former party's leaders.
He left the Czech Social Democratic Party on 21 March 2007, due to conflicts with the then leader and chairman of the Czech Social Democratic Party Jiří Paroubek. Zeman has a similar view on global warming as his former opponent Klaus. According to his opinion, human activity probably could not influence global warming. In October 2009, he founded the Party of Civic Rights – Zemanovci.
In June 2011, Zeman, referring to Islam, said "The enemy is the anti-civilisation spreading from North Africa to Indonesia. Two billion people live in it." He likened Muslims who believe in the Qur'an to antisemitic and racist Nazis. A complaint was lodged against him following the comments.
In November 2012, during a speech at the University of Economics in Prague, he explained the dislike that he has for Madeleine Albright, former US Secretary of State. Zeman stated that Albright had promised that there would be no bombardment of civilians during the 1999 NATO bombing of Serbia. "And Madeleine Albright made a promise, and Madeleine Albright didn't keep the promise. Since that, I don't like her."
Zeman has said that he will not let the Czech Republic send any ambassador to Kosovo. He has expressed that he is against the recognition of Kosovo as a state, and views it as a terror regime financed by the narcotics mafia.
He is known for his sharp, even insulting, speeches and wit.
Presidency
Together with Jan Fischer, polling showed him to be one of the two strongest candidates in the January 2013 direct presidential election in the Czech Republic. Zeman narrowly won the first round of the elections and went into the second round to face Karel Schwarzenberg, winning by a clearer margin. His term will begin in March 2013.
Personal life
In the 1970s, Zeman was married to Blanka Zemanová; the couple divorced in 1978. In 1993, he married his assistant Ivana Bednarčíková (born 29 April 1965). He has an adult son named David from the first marriage. His daughter from the second, Kateřina Zemanová (born 1 January 1994), was one of the most visible faces in Zeman's presidential election team. In a post-electi. n speech, Zeman informally asked her to be his "informal first lady", as his wife is allegedly shy and doesn't like the attention of media.
8.3.2013




